Listopad 2010


A pokud to výjde.tak za rok touhle dobou budu mít dredy po celý hlavě a budou mi náramně slušet.A pokud ne.tak se někde stala chyba.

8. listopadu 2010 v 21:28 | Fai |  Psaní boke.m




Mám pocit jako by se od posledního článku spoustu věcí změnilo a zároveň jako by celý článek zůstal ve mně.
Chtěla bych vám napsat jeden příběh o jedné slečně, kterou jestli to vůbec můžu říct, tak trochu znám, a potřebuju ho napsat abych pochopila co si o ní myslet.


V našem městě se o ní povídá že spí s každým klukem, který alespoň trošičku projeví zájem. Není to pravda. Ani s jedním nespala, to vím, ale znáte řečičky že. Skoro každý víkend si zapaří s nějakým klukem, a je tak šikovná že si neustále střídá stejné tři chlapce. A je to o to víc vtipnější že se tito chlapci baví mezi sebou, takže kolikrát s nimi všemi sedí u stejného stolu. Jednou je zamilovaná do něj po druhé do něj. Lehko se poblázní ale už těžko se z toho dostává. K tomu chodí s kamarády ven a i když s nimi nic nemá = slečna nemá právo se kamarádit jen tak s klukem bez toho aniž by spolu alespoň ten večer zapařili. Je tak trošku hlupučká a pokaždé si vybere špatně.
1. případ. Pařili spolu, bylo jim fajn, střídavě se s ní bavil a nebavil a nakonec když už to vypadalo že se s ním vyspí se vrátil ke svojí bývalé přítelkyni. Do dneška děkuje zázraku jménem "nemám u sebe kondom" že zabránil tomu aby se hned na druhý den musela trápit myšlenkou "tak on se se mnou vyspí a poté se vrátí ke své bývalé?
2. případ. Znali se už nějakou dobu. Pamatovala si ho ještě ze základní školy kde byl ještě strašně moc malý prcek. Pak ho nějakou dobu nevídala a během prázdnin se z nich stali takoví ti typičtí akcoví kamarádi.Nepařila s ním.Měla ho ráda jako kamaráda.Byla s ním sranda.Chodil s jednou sympatickou slečnou,kterou obdivuje dodnes. Potom se to zvrtlo. A ikdyž se svou slečnou ještě stále chodil, ujela jim kolej, a nechtěně si dali pusu. Naštěstí se nic víc nestalo,ale i tak ji to neospravedlňuje. Po krátkém čase se svou slečnou rozešel. A tak zapařili. A pro ni to byl jeden z nejlepších večerů. Ty momenty má pořád v sobě,.A že to byli nádherný momenty,pocity a to všechno.Nenáviděla svůj menzes.:).Ale jak se opět ukázalo stalo se to protože se to mělo stát. O týden pozděj na něj při jedné akci neustále narážela ve společnosti své bývalé slečny. Poté se jí přiznal že k ní pořád něco cítí, ale že to teď nechce řešit. A tak zase zapařili. I když ona věděla že dřív nebo pozděj se ke své slečně vrátí, a i když on věděl že ona není ta s kterou chce pařit.
A jak to bude dál?


A tak se ptám jestli opravdu v sobě mám to kouzlo, po kterém ode mne utíkají ke svým bývalým?
Chtěla bych aby mě měl někdo opravdu rád, dokázal mi to, a já bych mu to dokázala věřit. Chtěla bych být lepší a dospělejší člověk, který není fixovaný na lidech. Chtěla bych aby až se příště opět do někoho poblázním aby to byl člověk který by chtěl i mě. Chtěla bych být krásná a sama pro sebe přitažlivá. Alespoň trošku si začít věřit.! A nedoufat. Přestat doufat v ty stupidní zázraky. Naděje je hnusné slovo a potřebuju se od ní odpoutat.


Generální maturitu jsem úspěšně zvládla.
A své nálady si skoro každý den tak 3 týdny v kuse zpestřuju trávou.Zeleňučkou travičkou.Né že by to bylo něčím čím by se dalo chlubit. Né že bych to dělala proto abych byla IN.Protože to bych už musela brát drogy abych byla IN. Ale je fajn, být mimo, a vědět že o tom nikdo neví, dělat že posloucháte a přitom žijete svůj vlastní svět.
A tohle pěkně prosím není návod "proč začít hulit trávu".
PS. Denně sedím na facebooku a doufám že napíše. A tohle musí být první bod mého odříkání. Nekoukat na něj když je online, nevnucovat se, a nemlátit do stolu a modlit se ať napíše.