Říjen 2010

21.46.

11. října 2010 v 21:48 | Fai |  Psaní boke.m


Myslím,že jsem dospěla do bodu,kdy opravdu potřebuju pomoc.Myslím,že ty svoje posraný myšlenky v hlavě už prostě nezvládnu.Ale já nechci jít k doktorovi,který mne pošle k drahému psychologovi,který mi nakonec řekne,"Bože holka vzchop se,na světě jsou horší problémy!".Nemůžu jenom tak říct svým nejbližším kamarádkám že už to nezvládám,vždyť by se mi vysmáli,a asi by si řekli "Bože co za trapku toto je!".Když já už vážně nemůžu.Ano tohle je jeden z dalších článků kdy si budu stěžovat na absolutní hovno,a od vás potřebuju naprostou upřímnost abyste mne konečně probudili do reality.Protože od vás se nemusím bát negativních reakcích,protože vám se nebojím říct,protože od vás potřebuju probudit!
Moje máma se od doby co mi je 18 stala něco jako mou kamarádkou.Což je vztah,který jsem si se svou mámou vždycky přála mít.Nevadí mi,že spolu nehezky mluvíme o tátovi,protože mi opravdu víme jaký je,dokonce mi už ani nevadí,že má přítele.Dokonce si stejně jako já myslí že svět je na hovno,a nic zajímavýho se tu neděje.A pak po kom ty náladičky mám.Stěžuje si že ji nikdo nemá rád,a já na to vždycky jen s úsměvem odpovídám že to ona je ta co má dvě milující děti,a dva chlapi,z čehož jeden ji dává lásku kterou opětuje a druhý zřejmě jen peníze a sex.A v duchu si říkám,že to jsem já,kterou nikdo nechce,a která by snad ani s nikým nemohla být protože má něco jako posranej komplex z toho všeho kolem vztahu,.Někdy se mi prostě chce křičet ale komu ne?
Dvě z mých nejbližších kamarádek si našli chlapce,dřív to byli takový holky moje opuštěný a vždycky jsme vtipkovali,která si zůstane nakonec jako ta poslední.A světe div se,kdo asi zůstal.Na jednu stranu už vážně nechci být sama,ale za prvé nikdo mne nechce,a ty kecy o tom jak jsem úžasná slečna a hezká k tomu,které slýchám neustále když řeknu že mne nikdo nechce skrze to jaká jsem,si laskavě nechte pro sebe.Je to sice hezký gesto,ale na pravdě to nic nezmění.A za druhé.Já opravdu nemůžu mít vztah,ani vztah jen o sexu,ani vztah o čemkoli jiném,protože prostě nemůžu.Nevím proč.Ale prostě to ve mně nejde.
Jako bych na těch kamarádkách viděla,jako bych jim to viděla v každém jejich výrazu že jsou už úplně někým jiným.Jiným než já.A já jsem ta dole,ta co prostě nezažila,neví.Nemůže říct.Nemůže poradit.Ony chtějí radit to jo,ale když řeknu svůj názor,tak najednou prostě nevím.Tak se se mnou o tom prostě nebavte no.Mne už taky nebaví,jak ten to a to,a ten mi udělal takové a takové překvapení,s ním a s ním jsem byla tam a tam,a on je prostě děsně roztomilej,milej,nejlepší,ale za nějakej čas to budu zase já která jim bude muset říct,že ten hajzl za to nestál a ať už se kvůli tomu parchantovi netrápí.Nejsem žádná kamarádka na telefonu,a nejsem ani holka kterou můžete prosit o rezervaci na sobotní večer,pokud se mi teda bude chtít.Já vím že to myslela dobře,a že je to od ní milý,a že si uvědomuje že už jsme se dlouho neviděli,ale já nechci přiznat to,že nic v plánu nemám,protože jsem zbyla sama,a nechci být ta co doma sedí na prdeli a čeká na jejich vysvobození.
Nechci být slečna,co se jí věčně třepou ruce,nechci být ta co nemůže dýchat v autobuse protože se bojí co za zvuk z ní náhodou výjde.Nechci být ta co se věčně nervuje s naprosto běžné konverzace,nechci být ta co má problém stvořit normální větu,nechci být ta co nenávidí naprosto každou složku svojí osobnosti,a každičkou část svého těla.Chci se narodit znova,do těla nějaké správné,zdravě sebevědomé slečny.Nechci být ta co brečí každou noc s obavama z následujícího dne.Nechci se koukat na toho idiotka kterej je tak neuvěřitelně štastnej.Nechci poslouchat od táty jeho opilecké řeči.Nechci poslouchat kamarádku která si neustále na něco stěžuje,všechno v jejím světě je nejhorší,a ona je ta největší chudinka,a při pohledu na ni si uvědomovat že jsem to samé,a ještě horší.
Probuďte mne.Prosím.


Zítra a v úterý maturitka na nečisto a v listopadu se uvidí jestli bych prošla nebo ne.

10. října 2010 v 22:25 | Fai |  Psaní boke.m

(by.musicandphotography)

Víkend jako každej jinej.Akorát si nechci fandit,ale myslím si že do toho pomyslnýho hubnutí se opět dostávám.A moc se mi líbí,jak se mi večer krásně třpytí ve světle mé vychrtlučké ručičky.Škoda jen že tak vypadají až v noci.:).
Opět koukám na Skins.Znám je skoro z paměti,ale i tak se na ně musím dívat dokola a dokola.Kéž by mohli mít tisíce a tisíce nových dílů denně.
Nesnáším když se z části nachystám do školy,jako oblečení,učivo a tak,a následně příjde taková ta nálada kdy se vám už nechce prostě do sprchy,nachystat si pití,ponožky,a víte že ráno to neuděláte,a že se holt budete muset dokopat dneska.
Zamilovanost,nebo spíš nevím jak bych to nazvala,je pěkně hnusná.Na co vlastně vůbec jako jee?.
Nevím si rady.Kamarádka která vás miluje,tráví s vámi její volný čas,svěřuje se vám se vším,a prostě víte že se na ni můžete spolehnout,od té doby co si najde chlapce na vás sere, vidí vás tak deset minut z celého víkendu,a ještě je jako u vytržení že si na vás vůbec těch deset minut našla,a tváří se jak bych jí za to neměla být vděčná.Já ji miluju,mám ji vážně moc ráda,ale zároveň mě nebaví koukat se na to,co dělá.A nebaví mě ani čekat na ten moment,kdy ta její počáteční zamilovanost opadne a pak už se víc času najde.Já vím že nemůžu jen tak ukončit naše přátelství,protože to přitom jak velký to je ani nejde.Ale zároveň jako bych věděla že když to udělám tak se mi strašně uleví.Ono by bohatě stačilo jí říc jak moc mě momentálně sere,a že jí sice toho chlapce vážně moc přeju,ale že to byla zrovna ona která mne ujišťovala jak by se nikdy nemohlo stát že by na mne kvůli nějakému chlapovi začala srát.Asi ji někdy,až najdu dostatečnou odvahu povím,ať už za mnou nechodí a objeví se až bude mít více času než 10 minut.
Jsem to ale sobec.

Naomi.Emily.a i Katie.

10. října 2010 v 22:25 | Fai |  Fot.o





Cook.

10. října 2010 v 22:25 | Fai |  Fot.o


image


Naomi.

10. října 2010 v 22:25 | Fai |  Fot.o


image





S/Cook.

5. října 2010 v 23:37 | Fai |  Fot.o



Effy.Freddie.

5. října 2010 v 23:37 | Fai |  Fot.o



When you get out of the hospital Let me back into your life I can’t stand what you do I’m in love with your eyes
Oh, I can’t stand what you do Sometimes I can’t stand you And it makes me think about me That I’m involved with you But I’m in love with this power that shows through in your eyes



(via fmclair)





I just wanted to take some time out and thank all 2,946 of you for following, liking and reblogging my Freffy posts for the past year!



Submitted by danceteria.


Luke & Kaya, Heat Magazine

Submitted by Alexa.



Blog nezruším.nevyměním.až moc mi přirostl k srdci.!

3. října 2010 v 23:39 | Fai |  Psaní boke.m


 Víkend plný změn.V pátek jsem zůstala doma při menší depresi z toho že nemám s kým kalit,ale trocha slz vždycky pomůže.Přes prázdniny jsem si zvykla prokalit celý víkend,a místy i pár dní v týdnu,takže zůstat na jednou v pátek doma bylo velice zvláštní.
A v tom přišel hněv na mé kamarádky,které mne sice velice milují,ale láska má holt přednost před kamarádkou.Pak se nedivte že věta typu,"to jsi ráda že jsem za tebou po takové době zase přišla co?" mne opravdu neokouzlí a rozhodně se po ní dotyčné osobě nevrhnu k nohám.
Přestávám pít,protože "okna" které poté mívám se mi vůbec nelíbí a jsou velice děsivé.A doufám že mi toto tvrzení vydrží alespoň jeden víkend,který pečlivě strávím u kofoly,možná menšího hulení.
Nemůžu spát,protože jsem spala až do 15:15,ano jsem to ale "nehaňba" a proto se dnes budu dívat na bezkonkurenční film Kluci nepláčou,a pěkně si u něj jako správná slečna pobrečím.
Jsem moc ráda,že vás tu mám,a že tu můžu být s vámi.:)